15.5.2010 – V dalším domácím zápase jsme na Karlově přivítali aktuálně druhý tým městského přeboru Košutku. Počasí bylo jednoznačně fotbalové a karlovský pažit byl před zápasem posekán na ideální výšku 58 cm, takže co více si přát.
Bohužel před zápasem musel trenér Tichonov přijmout jednu velice neveselou novinu. Legendární běžec po patách, idol žen a dívek a zejména skvělý vypravěč Pepín, musel ze zdravotních důvodů ukončit kariéru. Dá se předpokládat, že zahájí velice úspěšnou kariéru bafuňáře. Další velký zásah do sestavy karlováků byla absence Pepínova nejlepšího kamaráda Kimiho, který za červenou kartu v minulém kole obdržel čtyř zápasový nepodmíněný trest a mohl tak se svým kamarádem Pepínem absolvovat mistrovské utkání na svém nejoblíbenějším místě za klandrem. Do středu zálohy se k nejlepšímu střelci a kapitánovi Marymu postavil Milada. Stále ještě zraněného Krtka musel opětovně v bráně nahradit Bobřík a na lavici se vedle bájného Gatyho posadil místo krkovičky Balouna velkej Vřískot. S velkým sebezapřením musel nastoupit Vašík „rummětrochukope“ Rak, který celý týden ležel s vysokými horečkami a doléčil se až těsně před zápasem.
První poločas se odehrával jednoznačně pod naší taktovkou a hosté se dostávali na dostřel naší brány pouze ojediněle a my jsme tradičně začali zahazovat ložené brankové příležitosti. Zahrávání rohových kopů si vzal na starost Milada a bylo to znát. Hned první roh doletěl přesně na hlavu Tondy „Šimáka“ Čuka, který ovšem na zadní tyči netrefil odkrytou branku. O několik minut později jsme se na pravé straně prokombinovali až k vápnu a Jiřík „Blaník“ Solfa posílal míč na zadní tyč, kam si nabíhal Mary, ale těžký balon netrefil. Další příležitost měl karlovský nejlepší střelec hned v zápětí. Milada ho vyslal precizním balonem samotného na kasu, ale jeho chytře myšlený lob skončil mimo branku. Hosté si za celý poločas vypracovali jedinou brankovou příležitost, kdy Kouřil neuhlídal hostujícího útočníka, jehož následná střela se otřela o břevno. I po té jsme měli celou řadu možností, jak se dostat do vedení. Dvakrát prchal na kasu Vašík „Ryba“ Rak, ovšem ani on neměl potřebné množství fotbalového štěstí . V první půli jsme ještě zahrávali po malé domů nepřímý volný kop z hranici penalty, ale bohužel jsme trefili pouze zeď. Poločas tedy skončil bez branek.
O přestávce panovala v kabině dobrá nálada, neboť nikdo nepochyboval, že tragické hosty druhý poločas přejedeme. Blaník si akorát postěžoval na špatné dýchání způsobené pravděpodobně nějakou záhadnou alergií a od Viktora dostal příslib přesunutí na hrot v případě nutnosti. Druhý poločas byl ovšem z naší strany naprosto tragický. Pro některé hráče byla neřešitelným oříškem nahrávka na tři metry, o nějakém složitějším fotbalovém úkonu ani nemluvě. Po nedorozumění Kouřila s Bobříkem jsme na víc inkasovali a z našich kopaček se už natrvalo vytratil klid. Za zmínku kromě tisíců zkažených přihrávek stojí již jen červená karta pro hostujícího Arpáda Sčuku, který zákeřně zezadu v přerušené hře vyprášil Albínovi ledviny. Ani v přesilovce jsme se ovšem nedokázali prosadit. Pouze bájný Gaty, který nastoupil na poslední minuty, se prosadil ve vápně, kde mohl z dorážky srovnat a stát se tak slavným, ale bohužel prázdnou branku o několik stovek centimetrů minul.
Série bez vyhraného utkání tedy nadále nekončí, takže je nezbytné příští týden sestřelit leadera městského přeboru, benfiku Petřína. Ovšem bez srdíčka to asi nepude.
Slovan – Košutka 0:1 (0:0)
Sestava:
Vavřík – J. Zýka, T. Zýka, Bouřil, Kek – Končel (80.min. Göttinger), Mareška, M. Sartorius, Solfronk – Rak (70.min. J. Vričan), M. Vričan
Mary