8.5.2010 – o druhé květnové sobotě karlovácí vyjeli do Starého Plzence, kde chtěli příhodně oslavit Den vítězství třemi body, neboť série tří porážek v řadě je již alarmující. Navíc v tento sváteční den byla šance si konečně zahrát na normálním pažitu bez obav ze zlomení nohy v některé z tísíce děr nalézajících se na karlovském tankodromu.
Na utkání jsme se sešli ve stejné sestavě jako v minulém kole, navíc posíleni o rtuťovitého Balouna a bájného Gatyho, kteří zaujali místa střídajících žolíků na karlovské lavici. Trenér Tichonov tak mohl bez obav postavit oproti minulému týdnu naprosto identickou sestavu. První poločas byl naprosto vyrovnaný a probíhal bez vyložených šancí na obou stranách. Naší obraně zatápěly pouze centrované míče do vápna, kde číhali dva třímetrový útočníci, s jejichž strážením měl nemalé problémy i nejlepší karlovský hlavičkář Tonda „Šímák“ Čuk, o Jaroušovi ani nemluvě. Nicméně náznak gólové příležitosti jsme si vypracovali i my. Na nahrávku od Jirky“zatímještěBlaníka“ Solfy si naběhl loňský, letošní a i budoucí nejlepší střelec a kapitán Mary, uvolnil se ve vápně, ale bohužel jeho přesně umístěná střela byla zblokována. A jelikož běžec po patách Pepín skvěle dirigoval naší obranu, mohli jsme se těsně před přestávkou radovat z vedení. Zhruba dvacet metrů před brankou domácích byl faulován Mary. Karlovští fans, kterých se na venkovní výjezd dostavila početná skupinka, si lámali hlavu, kdo se asi ujme exekuce. V úvahu přicházelo několik variant. Jelikož to bylo poměrně z úctyhodné vzdálenosti, přicházel v úvahu Šimák, ale po několikaleté pauze by pravděpodobně netrefil ani pletivo. Další adept Pepín, který má vytříbenou kopací techniku, ale pravděpodobně by se svým nákopem nedostřelil ani ke zdi. Míč si tedy začal stavět Mary. Dav zašuměl překvapením, neboť většině to přeci jenom na Maryho precizní placírku připadalo daleko. Ovšem následné provedení této standardní situace zavřelo všem posměváčkům ústa. Balon chytnul neskutečnou faleš, několikrát během letu změnil svoji výšku, a tak nebylo divu, že domácí gólman neudržel tento zdánlivě lehký balón a propustil ho do sítě. Poločas tedy 1:0 pro karlováky.
Trenér Tichonov o přestávce pouze chválil a potěšil Blaníka slibem brzkého střídání. Do druhé půle jsme šli s jasnou taktikou co nejdéle přidržet balón a pokusit se vstřelit pojišťující branku. Opak byl ale pravdou. Domácí na nás vlítli a nám se nedařilo nahrát si balón. Pojišťovák si ze strachu z Tichonova raději o míč ani neříkal. Vyrovnání bohužel přišlo velice rychle. Nejdříve domácí jen těsně minuli levou tyč naší branky, ale o několik minut později se dočkali. Rozhodčí odpískal Šimákovi nastřelenou ruku a z následujícího volného přímého kopu bylo vyrovnáno. Obrázek hry se ani nadále neměnil. Naše obrana byla přetížena a nám se nedařilo pořádně podržet balón. Pepín tak musel svoji chrastící tělesnou schránku rozkmitat na plné obrátky, aby zabránil nejhoršímu. Po zápase pak musel být do Baarovky odnesen na nosítkách. V 60.min. se na plac dostal Baloun, který vystřídal Blaníka, na jehož místo se zasunul Vašík “porumunezvracim“ Rak a Baloun tak mohl čeřit dosud v druhé půli klidné vody v domácí obraně. Bohužel jsme za nedlouho po druhé inkasovali, kdy se po Vašíkovo straně prohnal hostující hráč, nicméně se podařilo nebezpečí zažehnat, bohužel si ale slabší chvilku vybral Bobřík, kterému vypadl horký brambor z rukou a pro domácího útočníka nebylo problém z možná ofsajdové pozice skórovat. Naštěstí stejnou haluz předvedl o chvilku později i brankář na straně druhé. Malej Vřísot prchl po pravé straně a servíroval míč před kasu, kde nabíhal Mary. Domácí gólman ovšem tutu nahrávku lapil, nicméně Mary vědom si nejistoty strážce domácí svatyně, sledoval míč i nadále a v poklidu si počkal až mu vypadne z rukou. Po té nebyl již problém zasunout míč do prázdné branky a radovat se se svými spoluhráči z vyrovnání. Vyrovnávací branka jako by nás polila živou vodou a my jsme se hnali neohroženě za třemi body. Největší šanci si připsal Baloun, který ovšem z nadějné pozice přestřelil a zklamal tak Viktorovu důvěru. Tři minuty před koncem utkání přišla bohužel nemilá komplikace. Kimi fauloval u postraní čáry domácího hráče, ten se mu skácel pod nohy a Kamil ve snaze ho překročit mu nechtěně prošlápnul ledvinu. Rozhodčí Požárek nesmyslně udělil červenou kartu, čímž pravděpodobně tomuto fotbalovému gentlemanovi vystavil stop i na několik příštích utkání. Navíc byl při odchodu do šaten ještě napaden fanatickou divačkou. Nicméně další branka již nepadla, a tak utkání skončilo pro nás šťastnou remízou 2:2.
Po měsíci jsme si tedy konečně připsali do tabulky nějaký ten bodík, ke kterému je nezbytné v příštím kole přidat další tři a moci pak s radostí oslavit v restauraci Baarovka bez rodin Den rodin, který připadá právě na příští sobotu.
Starý Plzenec – Slovan 2:2 (0:1)
Branky: Mareška 2
Sestava:
Vavřík – J. Zýka, Cíl, Bouřil, Kek – Končel, Mareška, K. Sartorius (87.min. ČK), Solfronk (60.min. Toman) – Rak, M. Vričan
Mary