1.5.2010 – První májová sobota měla být na Karlově nejenom svátkem práce, ale zejména svátkem fotbalu, neboť k nám zavítal druhý celek tabulky Dýšina. Po nešťastné a těsné porážce z minulého kola jsme potřebovali nutně zvítězit, abychom se udrželi v kontaktu s čelem tabulky.
Bohužel trenér Tichonov musel opět látat sestavu, jak se dalo, neboť výčet zraněných karlovských borců byl vskutku početný. Rétor Krtek se zranil v minulém mistrovském zápase při skoku za balonem. Stejně tak dopad i Hrbolek, který si zlomil rameno a psychicky se zhroutil, neboť mu lékař až do prázdnin zakázal psát na tabuli. Další kousek mimo hru je Srstka, který byl po běžném faulu vyloučen do konce zápasu, a disciplinární komise mu udělila pro něj tradiční sazbu – šest zápasů. Po velice povedeném prvním poločase v minulém kole se bohužel musel opětovně omluvit Baloun, neboť jeho záslužné povolání na dálném venkově mu neumožňuje se častěji zúčastnit mistrovských zápasů. Vašík Štamprle je kapitola sama o sobě, jeho kumulace zranění je v poslední době taková, že předčí i legendárního Lumíra Mistra. Nu, bude se nám po něm stýskat. Na druhou stranu se do sestavy vrátili někteří rekonvalescenti. Zejména Pepín, který si před čtrnácti dny samodiagnostikoval utržené koleno, se zázračně samoléčitelsky uzdravil a v sobotu již mohl po patách pobíhat po karlovském trávníku. Dalším navrátilcem do sestavy byl malej Vřískot, který měl v minulém kole neidentifikovatelné zranění. Na pravého beka se postavil po dvou letech opět Tonda „Šimák“ Čuk, na jehož výkonu se dlouhá pauza nikterak neprojevila, takže tento tři sudy dlužící obránce v poklidu sbíral veškeré vysoké balony mířící do naší obrany. A jelikož Kimiho chatrná schránka nějakým zázračným způsobem zatím drží( v tom musí být nějaké čáry), mohli jsme nakonec vyběhnout na plac v celkem osvědčené sestavě.
Utkání jsme ovšem nezačali vůbec dobře, i když jsme hosty přehrávali, do šancí se dostávali právě oni. Hned po několika minutách se z první střely na bránu ujali vedení, když skákající míč se nečekaně zvednul o drn číslo 2 564 236 a zmizel tak z dosahu nešťastného Bobříka, který nahradil v naší bráně odborníka v jazykolamech Krtka. Za chvíli to mohlo být již o dvě branky, když Mary dal do šprajcu míč Pepínovi, který ač neobyčejně rychlý běžec na patách, nestačil hostujícímu útočníkovi zabránit v postupu na naší svatyni, ovšem Bobřík perfektním vyběhnutím skvěle zmenšil střelecký úhel a udržel nás ve hře. Za chvíli si sice vybral jednu slabší chvilku, když mu centrovaný míč vypadl z rukou, ale jelikož hosté prázdnou branku netrefili, mohli jsme se po chvíli dočkat vyrovnání. Dobře hrající malej Vřískot se proháčkoval ve vápně a po druhém kopnutí do jeho křivé nohy ho konečně napadlo se sebou švihnout na zem a mohla se tedy kopat penalta. K její exekuci se opět nemohl postavit nikdo jiný než loňský a možná i letošní nejlepší střelec mužstva a kapitán Mary, který opět dokonale umístěným kopem nedal hostujícímu gólmanovi šanci, a bylo vyrovnáno. Do přestávky jsme se mohli dostat dokonce do vedení, když se na levé straně perfektně uvolnil malej Vřískot a poslal balon před kasu, kde měl již snadnou úlohu Blaník, kterému stačilo jenom míč zasunout do prázdné kasy. Pro všechny z nepochopitelného důvodu branku vůbec netrefil a s největší pravděpodobností mu bude jeho přezdívka odejmuta. Poločas tedy 1:1.
Přestávková debata proběhla v celkem poklidném duchu. Tichonov nás jenom ujistil, že s výkonem, který jsme předváděli posledních dvacet minut, nemůžeme nevyhrát. Vesele naladěni a plni zdravého sebevědomí jsme vyrazili do půle druhé. I v druhé fázi utkání jsme měli míč častěji na svých kopačkách, ale do vyložených gólových šancí jsme se stejně jako soupeř dostávali spíše sporadicky. I tak jsme se ovšem mohli ujmout vedení. Jarouš si na levé straně narazil s Marym a postupoval ze strany sám na gólmana, ale bohužel místo střely zvolil nahrávku před kasu, kde na ni nikdo nedosáhl. Za několik málo okamžiků se po pravé straně řítil do přečíslení malej Vřískot, bohužel finální přihrávka opět skončila na kopačkách hostujících hráčů. A tak přišlo to, co muselo. Čtyři minuty před koncem z ojedinělé akce zůstal na zadní tyči neobsazený hráč, který z jedné trefil přesně. Do konce zbývalo tak málo času, že už se nedalo takticky nikterak reagovat a tak trenér Tichonov odjel ještě před koncem utkání. Zbytek utkání tak v pohodě dokoučoval malej Meli.
Třetí porážka v řadě Karlov srazila do středu tabulky a sny některých lidí o postupu se zdá se rozplynuly. Nicméně předvedená hra nebyla vůbec špatná, takže tři body přivezené z Plzence jsou celkem reálné.
Slovan – Dýšina 1:2 (1:1)
Branky: Mareška
Sestava:
Vavřík – J.Zýka, Cíl, Bouřil, Kek – Končel (70.min. T. Zýka), Mareška, K. Sartorius, Solfronk – Rak, M. Vričan
Mary